Koně, ovce, traktory, seno, oves, brambory.

                 13. 3. 2024                                                                                                                         Číslo 1

Zemědělský občasník

Časopis příznivců farmaření

Konec ČSH a začátek vážných věcí

V průběhu ledna 2024 byla po téměř 15 letech ukončena činnost Českého svazu hubkařů, možná je to náhoda, možná je v tom určitý symbol. Ale není dobré předvídat ani spojovat různé události. Dnes již bývalý „prezident“ ČSH se rozhodl dobrovolně ze své vůle ukončit činnost a prostor, který věnoval dnes již bývalé organizaci ČSH, věnovat něčemu novému, zajímavějšímu, praktickému, co je opravdu vidět.

Tím novým se stalo poněkud neplánovaně vzniklé farmaření a vše okolo něho. A že toho není málo, bude vidět postupně v občasných číslech nově vzniklé tiskoviny s názvem „Zemědělský občasník“. Ten se nebude věnovat žádným abstraktním záležitostem, ale občas půjde i drsně k realitě, tedy k syrovým kořenům nejen zemědělství a života na venkově, ale budou zde i informace z oblasti zemědělské techniky, zvířat, komodit apod., věci budou pojmenovávány jasně a bez růžových brýlí. Budou zde taky reportáže z nově vznikající farmy nedaleko Prahy, jejíž název a logo je dnes v titulní fotografii úvodního čísla. Zkrátka občasník by měl fungovat i jako zdroj praktických zkušeností a informací pro farmáře a jejich příznivce a občas bude publikováno i nějaké čtení pro rozptýlení a relax. První číslo je pojato více informativně a na pohodu, další přijde postupně, jak půjde čas. Věřím, že se najdou příznivci a čtenáři.

Ekonomika pěstování některých plodin

Plodina: Brambory konzumní
Varianta: Konvenční technologie

Plodina: Kukuřice na zrno
Varianta: Konvenční technologie - s orbou

Plodina: Mák setý
Varianta: Konvenční technologie - s orbou

Plodina: Oves
Varianta: Konvenční technologie - s orbou

Plodina: Slunečnice
Varianta: Konvenční technologie - s orbou

Otázky a odpovědi nejen k farmaření

výběr z povídání o zemědělství z netradičního pohledu (celý rozhovor bude v jiné části webu *):

Jak ses v životě dostal k zemědělství?

Cíleně to nebylo, spíš to vzniklo ze životní situace. Od dětství jsem žil v malém městě (Lysá nad Labem) a babička s dědou měli u domku zvířata všeho druhu (králíky, slepice, krůty, kachny, kozu, prase). V sousedství byl i statek a také jezdecký oddíl, kam jsem asi v 11 letech spíš náhodně začal chodit ke koním. Bavilo mně to, protože jsem měl od dětství rád život v přírodě, volnost a až do začátku studia na VŠ v 18 letech jsem ani neznal velkoměstský život. Asi ve 14 letech jsem se díky kamarádovi dostal k dostihovým koním v Lysé n. L., později při studiích VŠ i k trenérům ve Velké Chuchli a tak mně vztah ke koním a dostihům v různých rolích (jezdec, majitel, trenér i třeba jen divák) provází dodnes. Nejvíce mě odjakživa zajímají dostihy steeplechase a cross-country. Před časem vznikl v jedné geniální hlavě mého blízkého okolí nápad spojit koně s farmařením. Zatím jsme zkusili jen louky a výrobu sena, ale začali jsme uvažovat také o jiných plodinách, určitě o pícninách na orné půdě a možná ještě něco zajímavého, co se dá zvládnout .

Byl jsi někdy pracovně v zahraničí a kde bys chtěl pracovat dnes?

Ano, v první půlce 90. let jsem byl v součtu více než rok v Irsku, dělal jsem tam u dostihových koní a k tomu řidiče přepravníků na koně a později taky pár měsíců řidiče rozvozu zemědělských potřeb a obchoďáka v tomto oboru. V současnosti, kdybych si mohl vybrat, bych chtěl být asi nejraději v Německu, kam jsem jezdil od dětství do tehdejší NDR. Od mládí se tam dodnes často vracím, měl jsem k tomu mimo jiné i zásadní důvody. Však také nebýt různých dalších okolností, tak jsem tady v ČR asi už od toho roku 1993 dodnes trvale nežil. Osud tomu ale chtěl jinak, takže jsem tady a třeba to tak má být. Dovedu si ale představit i svůj život v Německu a práci tam u železnice, nelpím totiž celý život na jediném oboru a činnosti. Život přináší situace, které předem nelze ovlivnit a tím je zajímavý. Pravda je ta, že od mých školních let (výuka Němčiny od 3. třídy, cestování do NDR od 10 let věku) se mi v Německu pohybuje mnohdy lépe, než tady v ČR.

Kterou značku traktoru bys doporučil a proč?

Pravda je ta, že jsem v životě jezdil jen s těmi Zetory. V mládí u koní se starými Zetory 25 a 50 Super, pak se Zetorem 7011 a na školním statku VŠ s Crystalem 8011, později krátce se 12045. Myslím si, že pokrok dnešní doby se Zetoru v tom zásadním úspěšně daří, protože třeba nový Crystal 170 HD i Forterra 150 HD a 140 HSX jsou velmi kvalitní, odolné a cenově dostupné stroje, s velmi dobrým poměrem „výkon/cena“. Důležitá je pro mně dostupnost náhradních dílů, servisu i příslušenství. V současnosti jsem se rozhodl pro nový Zetor Crystal 170 HD, který splňuje všechny moje představy. Velký vliv na rozhodování mělo to, že Zetor Crystal 170 má výborný německý motor Deutz. Lze do něho implementovat i prvky tzv. precizního zemědělství, zatím mi stačí zemědělská navigace s daty o pozemcích a jejich stavu. Dávám přednost robustnosti, spolehlivosti a snadnosti ovládání, mám rád nekomplikovaná řešení. Zetor je pro mě ideální stroj.

* Celý rozhovor je zde

To je pro dnešek vše a další číslo vyjde v průběhu jara 2024. Náměty na doplnění obsahu vítány.