Koně, ovce, traktory, seno, oves, brambory.

                 13. 3. 2024                                                                                                                         Číslo 1

Zemědělský občasník

Časopis příznivců farmaření

Konec ČSH a začátek vážných věcí

V průběhu ledna 2024 byla po téměř 15 letech ukončena činnost Českého svazu hubkařů, možná je to náhoda, možná je v tom určitý symbol. Ale není dobré předvídat ani spojovat různé události. Dnes již bývalý „prezident“ ČSH se rozhodl dobrovolně ze své vůle ukončit činnost a prostor, který věnoval dnes již bývalé organizaci ČSH, věnovat něčemu novému, zajímavějšímu, praktickému, co je opravdu vidět.

Tím novým se stalo poněkud neplánovaně vzniklé farmaření a vše okolo něho. A že toho není málo, bude vidět postupně v občasných číslech nově vzniklé tiskoviny s názvem „Zemědělský občasník“. Ten se nebude věnovat žádným abstraktním záležitostem, ale občas půjde i drsně k realitě, tedy k syrovým kořenům nejen zemědělství a života na venkově, ale budou zde i informace z oblasti zemědělské techniky, zvířat, komodit apod., věci budou pojmenovávány jasně a bez růžových brýlí. Budou zde taky reportáže z nově vznikající farmy nedaleko Prahy, jejíž název a logo je dnes v titulní fotografii úvodního čísla. Zkrátka občasník by měl fungovat i jako zdroj praktických zkušeností a informací pro farmáře a jejich příznivce a občas bude publikováno i nějaké čtení pro rozptýlení a relax. První číslo je pojato více informativně a na pohodu, další přijde postupně, jak půjde čas. Věřím, že se najdou příznivci a čtenáři.

Ekonomika pěstování některých plodin

Plodina: Brambory konzumní
Varianta: Konvenční technologie

Plodina: Kukuřice na zrno
Varianta: Konvenční technologie - s orbou

Plodina: Mák setý
Varianta: Konvenční technologie - s orbou

Plodina: Oves
Varianta: Konvenční technologie - s orbou

Plodina: Slunečnice
Varianta: Konvenční technologie - s orbou

Otázky a odpovědi nejen k farmaření

výběr z povídání o zemědělství z netradičního pohledu (celý rozhovor bude v jiné části webu *):

Jak ses v životě dostal k zemědělství?

K tomu došlo převážně vlivem životní situace a souhrou náhod. Od dětství jsem totiž žil téměř na venkově (v malém městě 30 km od Prahy) a babička s dědou měli u domku zvířata všeho druhu (králíky, slepice, krůty, kachny, kozu, prase). V sousedství byl bývalý statek a v něm jezdecký oddíl, kam jsem v necelých 11 letech začal chodit ke koním. Přivedl mně tam jeden známý mojí mamky, který tam byl ve vedení oddílu. Mně práce se zvířaty od dětství bavila a mít možnost dělat koně byl teda pro mně takový "vyšší level". Je potřeba říct, že jsem až do začátku studia na VŠ v 18 letech neznal žádný velkoměstský život a byl jsem spíš introvert. Asi ve 14 letech jsem se vlivem kamaráda dostal k dostihovým koním, nejprve v Lysé n. L. ke koním pro steeplechase dostihy a později při studiích VŠ k trenérům ve Velké Chuchli. Nejvíce ze všeho mě odjakživa zajímají dostihy steeplechase a cross-country.

Co se týká přímo zemědělství, tak jsem schopen v praxi úspěšně zvládat louky a výrobu sena, k tomu možná nějaké pícniny na orné půdě. Víc bych asi zatím nemohl úspěšně dělat, zejména z časových důvodů. Jsem tedy jen takový příležitostný hobby "farmář".

Byl jsi někdy pracovně v zahraničí a kde bys chtěl pracovat dnes?

Ano, v první půlce 90. let jsem byl v součtu více než rok a půl v Irsku, pracoval jsem tam u dostihových koní a později nějaký čas i jako řidič rozvozu zemědělských potřeb a jakýsi "obchoďák" v tomto oboru. Většinu času tam byla se mnou kamarádka z Německa, kterou jsem znal od prázdnin roku 1978, prožitých z půlky v blízkosti Berlína. V současnosti, kdybych si mohl vybrat, tak bych chtěl být opět raději v Německu, kam jsem často jezdil od dětství do tehdejší NDR. Od mládí se tam dodnes často vracím, důvodů jsem k tomu měl hodně. Nebýt různých rodinných okolností, tak jsem tady v ČR už od roku 1993 dodnes velmi pravděpodobně nežil. Osud tomu ale chtěl jinak, takže jsem tady, dovedu si ale představit svůj život v Německu a práci tam třeba u železnice. Přiznám, že od mých školních let (výuka Němčiny od 3. třídy, cestování do NDR od 10 let věku) se mi v Německu pohybuje velmi dobře a dodnes mně to tam občas láká víc, než konzumovat realitu běžného života tady.

Kterou značku traktoru bys doporučil a proč?

Pravda je ta, že jsem v životě jezdil jen se Zetory. V mládí u koní se starými Zetory 25 a 50 Super, pak se Zetorem 7011 a na školním statku VŠ s Crystalem 8011. Myslím si, že pokrok dnešní doby se Zetoru v tom zásadním úspěšně daří, protože třeba nový Crystal 170 HD i Forterra 150 HD a 140 HSX jsou velmi kvalitní, odolné a cenově dostupné stroje, s velmi dobrým poměrem „výkon/cena“. Důležitá je dostupnost náhradních dílů, servisu i příslušenství. V současnosti vidím z hlediska kombinace dobré ceny za solidní výkon velmi pozitivně nový Zetor Crystal 170 HD. Velké plus je navíc to, že Zetor Crystal 170 má výborný německý motor Deutz a rovněž už lze do něho implementovat prvky tzv. precizního zemědělství. Pro běžné použití stačí zemědělská navigace s daty o pozemcích a jejich stavu. Důležitá u traktoru je zejména spolehlivost, odolnost, nízké náklady a snadnost ovládání, což Zetor splňuje.

Nejsem žádný úspěšný boháč, takže Crystal 170 HD je z mého pohledu stroj na hranici možností. Navíc tuto investici v mém případě lze realizovat jen za prostředky, získané na doplatku výměnou části kvalitní orné půdy na více místech za stejnou výměru luk, ale vcelku. Pokud si někdo myslí, že se traktor dá v dnešní době pořídit za dotace, tak se mýlí. Zejména v ČR tomu tak není, o čemž je i článek na odkazu zde. Ono to není jen o traktoru, ale také o nákladných strojích k němu, to mimo jiné vysvětluje článek na odkazu zde. Ze zemědělství mi vyhovuje činnost související převážně jen s loukami a výrobou pícnin, tedy sekání, sušení a balíkování sena a senáží převážně na prodej. Ještě bych zvládal pícniny na orné půdě, víc komodit ale ve větším objemu hlavně z časových důvodů asi ne.

* Celý rozhovor je zde

To je pro dnešek vše a další číslo vyjde v průběhu jara 2024. Náměty na doplnění obsahu vítány.